ODS ve víru voleb

29. dubna 2011 - Matěj Trávníček
29 Dub

Za dvacet let své existence zažila ODS celkem 25 voleb celostátního významu nebo odehrávajících se na území celé České republiky. V sedmi případech se jednalo o volby prvního řádu, tedy o volby, které rozhodly o složení vlády. V osmnácti případech se pak jednalo o tzv. volby druhé řádu, tedy o volby senátní, komunální, krajské či evropské. Za dobu své existence tak ODS prožila celkem jedenáct volebních roků.

Razantní vstup na politickou scénu

První volby, kterých se ODS zúčastnila, byly volby do České národní rady a do obou sněmoven Federálního shromáždění z června 1992. Pro volby ODS zformovala předvolební koalici s Křesťanskodemokratickou stranou a společně dokázaly ve volbách zvítězit, když získaly 29,73 % hlasů do České národní rady a mezi 33 a 34 % do sněmoven Federálního shromáždění. Předvolební průzkumy přitom straně přisuzovaly zisk jen okolo 20 % hlasů. Výsledek voleb potvrdil ODS v roli dědice Občanského fóra a zároveň vynesl Václava Klause poprvé do funkce předsedy vlády.

ODS se podařilo pevně zakotvit i v komunální sféře, když v komunálních volbách v roce 1994 zvítězila s téměř 30 % ziskem hlasů nad druhou KSČM o 16 % hlasů a na mandáty skončila ziskem 11,73 % těsně druhá za KDU-ČSL, která získala 12,25 %. Potvrzení role nejsilnější strany pak přinesly sněmovní volby z roku 1996. Na ODS se však dotáhla ČSSD, která je od té doby nejsilnější parlamentní stranou levicového tábora. Trojkoaliční vláda ODS, KDU-ČSL a ODA se udržela již jen v menšinové podobě. ODS dokázala zabodovat i v senátních volbách roku 1996, ve kterých byl volen Senát jako celek na území celé České republiky. Strana získala 32 senátorů, druhá v pořadí skončila ČSSD ziskem 25 křesel.

Stahují se mraky

Po sérii vnitřních krizí vrcholících rozkolem v samotné ODS se křehká vláda rozpadla a předčasné volby v roce 1998 byly pro ODS zatěžkávací zkouškou. Strana sice skončila ziskem 27,74 % hlasů druhá, když na vítěznou ČSSD ztratila necelých 5 % hlasů, ale jednoznačně triumfovala nad odštěpeneckou Unií svobody, která se musela spokojit se ziskem 8,6 % hlasů.

V komunálních volbách téhož roku dokázala opět na hlasy ziskem 24,17 % hlasů s přehledem zvítězit, na mandáty se však propadla až na třetí místo za v tomto ukazateli vítěznými lidovci a druhými v pořadí komunisty, ztráta však nebyla nikterak propastná a ODS obhájila své pozice ve velkých městech. V senátních volbách 1998 pak skončila ziskem devíti mandátů druhá za vítěznou Čtyřkoalicí, která vybojovala v horní komoře 13 křesel.

Úspěch přinesly první krajské volby v roce 2000, v nichž ODS dokázala vybojovat osm hejtmanů. Naopak zklamání v řadách ODS zavládlo v roce 2002. ODS skončila podruhé za sebou na druhém místě a výsledek voleb vedl k obměně na postu předsedy, kdy „otce zakladatele“ Václava Klause nahradil ostravský senátor Mirek Topolánek. Tato změna v mnohých vzbuzovala obavy. Říká se, že o trvanlivosti politické strany rozhoduje, zda dokáže přežít svého zakladatele. To se ODS nepochybně podařilo. Ještě před výměnou na předsednické židli stačila na podzim 2002 s přehledem zvítězit na hlasy v komunálních volbách, když získala 25,23 %. Na mandáty pak fakticky remizovala s komunisty a lidovci. Taktéž zvítězila v senátních volbách poté, co získala devět mandátů a o dva mandáty tak porazila druhé sociální demokraty.

Na vítězné vlně

Rok 2004 byl pro ODS rokem úspěchů. Strana zvítězila v prvních volbách do Evropského parlamentu, ve kterých vládnoucí ČSSD zcela propadla. Následující krajské volby pak vynesly do funkce hejtmana celkem 12 občanských demokratů a ODS v souběžně konaných volbách do Senátu dosáhala svého historického úspěchu, když získala 18 křesel.

Sněmovní volby 2006 přinesly ODS po osmi letech vítězství. Strana se tak vrátila do Strakovy akademie, byť se musela spokojit s menšinovou vládou, podporovanou dvěma individuálními poslanci. V senátních volbách téhož roku ODS zvítězila ve 14 volebních obvodech a historický úspěch přišel i ve volbách komunálních, ve kterých dokázala vůbec poprvé zvítězit, nejen co do podílu hlasů (36,2 %), ale i do podílů mandátů (11,27 %). Zatím poslední vítězství pak přišlo ve volbách do Evropského parlamentu, ve kterých ODS obhájila svých devět mandátů.

Otevřená budoucnost

Sněmovní volby spolu s volbami senátními a komunálními v roce 2010 postavily ODS před novou výzvu. Po více než roční volební kampani doprovázené řadou skandálů jí vyrostl na pravici konkurent v podobě TOP 09. Pozice ODS se tak jeví po dlouhé době opět nesamozřejmá a strana musí bojovat o své místo na slunci. TOP 09 se v celkovém součtu nepodařilo ODS porazit a stejně tak se jí nepodařilo pevně se uchytit v senátu a v městech a obcích. Pro ODS však přesto představuje TOP 09 vážnou hrozbu. Jak se s ní ODS dokáže vypořádat, ukážou krajské a senátní volby 2012 a zejména pak „supervolební“ rok 2014, ve kterém proběhnou volby do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu a do obecních zastupitelstev a Senátu.


Počet hlasů získaných ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny

Počet hlasů získaných ODS ve volbách o Poslanecké sněmovny